Můj otec má jednu kamarádku. Je zadaná a má pocit, že jí přítel podvádí. Na tom není nic divného. Většinou je ten pocit opodstatněný a pravdivý. Jenže - ona je posedlá sbíráním důkazů. Nedávno mému otci tudíž přišla na mobil SMS: "Přijela jsem domů ze služebky a našla jsem v obýváku na koberci cizí vlas!!!"
Neumím si představit jak to dokázala. Je běžné, že cizí vlas najdete v autě na opěradle spolujezdce. Ale na koberci? V obýváku?
Odcházela jsem dnes ráno z cizího bytu. "Klíče hoď do schránky," bylo mi řečeno.
Tak jsem se osprchovala, učesala, nalíčila, oblékla, dala si ranní cigaretku, vyházela z kabelky lístky z autobusu a odešla. Nechala jsem po sobě spoustu stop a bylo mi to jedno. Nejen proto, že dotyčný v tom bytě žije sám.
Přemýšlím o tom, že jsem po sobě nikdy nezahlazovala stopy. A jaká to je chyba vzhledem k tomu, že existují ženy, které přijedou ze služební cesty a s lupou lezou po kolenou v obýváku prohlížejíce koberec.
Vzpomínám na situace, kdy hrozilo přímé odhalení milostného poměru. A přesto nakonec nepřišlo.
Ženy jsou v určitém věku naivní, později hystericky podezřívavé a ještě později je jim to jedno. Vědí své.
Byla jsem minulý týden v kině na filmu Muži v naději.
"Všechny ženský v tom kině se smály. To je smutný, co?" vyprávěla jsem později kamarádce.
"Měla ses jich zeptat, jestli se smějou z toho důvodu, že jsou ty podváděné anebo naopak jsou těmi milenkami."
Jo, to jsem měla.
A po pár dnech šla jsem si koupit zubní kartáček, abych mohla strávit noc s někým, kdo kdysi býval mým milencem. A při té příležitosti zapadla jsem do Orsaye. V pomatení smyslů nechala jsem tam skoro dva tisíce. Peníze, které jsem měla schované úplně na něco jiného. Jenže tam měli posledních pár kousků košile, která se mi už dlouho líbí a měli slevy na svetry a... nešlo odolat.
Nikdy mi nejde odolat. I kdybych měla poslední tisícovku týden před výplatou. Jakmile zahlédnu něco, co se mi fakt hodně líbí - musím to mít. Dělá mi to radost, zvedá mi sebevědomí, když mi to sluší a když mě druzí chválí, cítím se dobře, když se tím odměňuji.
Takže... já vlastně chápu mužskou nevěru. Je to stejné jako zaregistrovat 50% slevu na kabelky Gucci týden před výplatou. Většina žen by neodolala i kdyby měly chcípnout hlady.
Většina mužů neodolá, nabídne-li se jim žena bez nároků na cokoli. Se slevou nebo bez.
Prý jsou to lovci. Tak proto.
Ale na ty stopy... na ty bacha.
Neviem si predstaviť žiť s hystericky podozrievavou ženou, to musí byť peklo. Z toho mi vyplýva, že potrebujem nejakú rozumnejšiu, ktorej to už bude jedno :-)
OdpovědětVymazatAle to porovnanie so slevou na kabelky... Vždy sa dá odmietnúť, závisí od rôznych okolností. Jednou z tých okolností by mohlo byť to, že už mám doma jednu kabelku od Gucciho a tá je tá najdrahšia, takže ďalšiu nepotrebujem ;-)