Jsem zodpovědná ovšem do určité míry. Například při plnění pracovních úkonů mám zodpovědnost nastavenou na maximum. Co se týče vztahu k mým blízkým, rodině - snažím se být zodpovědná co to jde. Byla jsem zodpovědná v postoji k drogám, ve snaze vystudovat, v úkolech, které mi byly svěřovány. (Nic z toho neznamená, že bych nikdy nečichla k drogám, že bych nechodila za školu anebo neměla někdy chuť se na úplně všechno vykašlat a válet se celý den u televize.)
Na druhou stranu bylo spousta věcí, v kterých jsem se chovala nezodpovědně.
Například: netřídím odpad! A ještě ke všemu moc dobře vím, jak to je nezodpovědné. Snažím si představit ty hory odpadu, který vyprodukujeme jako lidstvo za rok. Chápu, že Země není bezedný kontejner a že někam je třeba to svinstvo dávat. Moc dobře vím, jak dlouho se jednotlivé věci rozkládají v zemi a že jsou věci, které se nerozloží vůbec nikdy.
Přesto netřídím.
Z pohodlnosti? Nevím.
Někdy se vymlouvám, že nechci mít doma zvlášť koš na papír, plasty, sklo. Že to nemám kam dát. Není na to místo.
Dřív jsem se ještě vymlouvala, že není čas hledat někde vhodné kontejnery. Teď už jsou na každém rohu.
Stydím se sama za sebe. Na jednu stranu nadávám na lidi, kteří ničí přírodu, pohazují všude odpadky, zabíjejí zvířata, zamořují prostředí, ale o co jsem lepší pokud po mě zůstávají igelitové pytle plné netříděného odpadu?
Pramení tohle všechno ze způsobu jakým jsme byli vychováváni? Je mladší generace zodpovědnější? Třídí moji známí odpad proto, že mají vysokou školu a jsou tudíž chytřejší či zodpovědnější? Nevím.
Před několika dny jsem si na internetu přečetla článek o rodině, která za rok vyprodukovala pouze jeden sáček odpadu - zbytek recyklují. Fascinovalo mě to. Jen si představte, že by to najednou začali dělat úplně všichni. Jak by se přírodě ulevilo!
Především mě inspirovalo to, jak se snaží už od okamžiku samotného nákupu - žádné zbytečné obaly.
Přála bych si vzbudit se jednou ráno o píď zodpovědnější. Pevně doufám, že když už jsem konečně přestala kupovat věci plné škodlivých éček, vypustila ze života veškeré prášky (včetně antikoncepce, která je dodnes lživě propagovaná jako naprosto neškodná), snažím se kupovat výrobky, které nezanechaly přílišnou ekologickou stopu (tuzemské) a objevila jsem kouzlo farmářských trhů, tak jednou také v sobě najdu tu míru zodpovědnosti, že přestanu kupovat věci balené v umělých hmotách a začnu třídit odpad.
Snad se k tomu dopracuju co nejdříve.
Žádné komentáře:
Okomentovat